Psychologická diagnostika dětí se zrakovým postižením
DOI:
https://doi.org/10.58743/dap2026no16.395Klíčová slova:
psychologická diagnostika; děti se zrakovým postižením; psychomotorický vývoj; jazykový rozvoj; sociální dovednosti; inkluzivní vzdělávání; diagnostické nástrojeAbstrakt
Studie se zabývá problematikou psychologické diagnostiky dětí se zrakovým postižením. Přibližuje specifika vývoje této skupiny, zejména v oblasti motoriky, jazyka a sociálních dovedností, a upozorňuje na variabilitu vývojových trajektorií. Text diskutuje možnosti využití běžně užívaných diagnostických metod, jejich limity a potřebu adaptace, stejně jako význam kvalitativní a dynamické diagnostiky. Pozornost je věnována také zahraničním nástrojům vyvinutým speciálně pro děti se zrakovým postižením. Studie zdůrazňuje nezbytnost multidisciplinárního přístupu, spolupráce s rodinou a zaměření na praktické využití diagnostických závěrů v oblasti vzdělávání a podpůrných opatření.
Reference
American Printing House for the Blind. (2009). Intelligence testing of individuals who are blind and visually impaired: Position paper. American Printing House for the Blind. https://sites.aph.org/accessible-tests/laws-guidelines/intelligence-testing
Bayley, N. (2006). Bayley Scales of Infant and Toddler Development (3rd ed.). Harcourt Assessment.
Bayley, N. (2019). Bayley Scales of Infant and Toddler Development (4th ed.). Pearson.
Boter, R. D., & Hoekstra-Vrolijk, S. A. (1990). An intelligence test for blind and low vision children (ITVIC). Journal of Visual Impairment & Blindness, 84(2), 79–83. https://doi.org/10.1177/0145482X9008400204
Boter, R. D., & Hoekstra-Vrolijk, S. A. (1991). ITVIC: Intelligence test for visually impaired children [Manual].
Brambring, M. (1999). Handbuch: Entwicklungsbeobachtung und -förderung blinder Klein- und Vorschulkinder – Entwicklungsbögen und Entwicklungsdaten der Bielefelder Längsschnittstudie. Edition Bentheim.
Brambring, M. (2006a). Divergent development of gross motor skills in children who are blind or sighted. Journal of Visual Impairment & Blindness, 100, 620–634.
Brambring, M. (2006b). Early intervention with infants and preschoolers who are blind: Bielefeld Observation Scales (BOS-BLIND). Edition Bentheim.
Brambring, M. (2007). Divergent development of manual skills in children who are blind. Journal of Visual Impairment & Blindness, 101, 213–223.
Brambring, M., Beelmann, A., Buitenhuis, S., Hecker, W., Kurp, C., Licher-Eversmann, G., & Mueller, A. (1995). Frühförderung blinder Kinder: Design and main findings of the Bielefeld project. Kindheit und Entwicklung, 4, 149–156.
Browne, M., McGhee, P., & McColl, E. (1997). Reversible autism among congenitally blind children? A controlled follow-up study. Journal of Autism and Developmental Disorders, 27(1), 1–16. https://doi.org/10.1007/BF02107012
Dale, N., & Sonksen, P. (1998). Towards an assessment schedule for social and communicative development for young visually impaired children. Developmental Medicine & Child Neurology, 40(Suppl. 79), 30–31.
Gesell, A., & Amatruda, C. S. (1947). Developmental diagnosis: Normal and abnormal child development. Harper & Brothers.
Krejčířová, D., Boschek, P., & Dan, J. (2002). WISC-III: Wechslerova inteligenční škála pro děti (1. české vyd.). Testcentrum.
La Torre, G., & Dantiza, C. (2000). The Reynell-Zinkin scales: Developmental assessment of blind children. Istituto Statale dei Ciechi.
Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů (10. revize). (2019). Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR.
Mezinárodní klasifikace nemocí (11. revize). (2022). Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. https://www.uzis.cz
Nascimento, E., & Flores-Mendoza, C. E. (2007). WISC-III and WAIS-III in intellectual assessment of blind people. Psicologia em Estudo, 12(3), 627–633. https://doi.org/10.1590/S1413-73722007000300020
National Federation of the Blind Jernigan Institute. (2009). The braille literacy crisis in America: Facing the truth, reversing the trend, empowering the blind. National Federation of the Blind.
Reynell, J., & Zinkin, P. (1979). Reynell-Zinkin Scales: Developmental Scales for Young Visually Handicapped Children, Part 1. NFER.
Říčan, P., & Krejčířová, D. (2006). Dětská klinická psychologie (4., přeprac. a dopl. vyd.). Grada.
Ruiter, S. A. J., Nakken, H., Janssen, M. J., van der Meulen, B. F., & Looijestijn, P. (2011). Adaptive assessment of young children with visual impairment. British Journal of Visual Impairment, 29(2), 93–112. https://doi.org/10.1177/0264619611402766
Spencer, R. A. (1996). Wechsler Intelligence Scale for Children-Third Edition: Verbal short forms for children with visual impairments (Doctoral dissertation, University of Arizona).
Svoboda, M. (Ed.), Krejčířová, D., & Vágnerová, M. (2021). Psychodiagnostika dětí a dospívajících (4. vyd.). Portál.
Tröster, H., & Brambring, M. (1993). Early motor development in blind infants. Journal of Applied Developmental Psychology, 14, 83–106.
Vágnerová, M. (1995). Oftalmopsychologie dětského věku. Karolinum.
Vervloed, M. P. J., Hamers, J. H. M., van Mens-Weisz, M. M., & Timmer-van de Vosse, H. (2014). Revision of the Reynell-Zinkin developmental scales for young visual handicapped children. In C. Stuen et al. (Eds.), Vision rehabilitation, assessment, intervention and outcomes (pp. 161–165). Swets & Zeitlinger.
Visser, L., Ruiter, S. A. J., van der Meulen, B. F., Ruijssenaars, W. A. J. J. M., & Timmerman, M. E. (2013). Validity and suitability of the Bayley-III Low Motor/Vision version. Research in Developmental Disabilities, 34(10), 3736–3745. https://doi.org/10.1016/j.ridd.2013.07.022
Wechsler, D. (2002). WISC-III: Wechslerova inteligenční škála pro děti (3. rev., česká adaptace D. Krejčířová et al.). Testcentrum Hogrefe.
Wechsler, D. (2024). WISC-V : Wechslerova inteligenční škála pro děti (česká adaptace D. Krejčířová). Hogrefe – Testcentrum.
Stažení
Publikováno
Číslo
Sekce
Licence
Copyright (c) 2026 Daniel Kubín, Anna Kucharská
Tato práce je licencována pod Mezinárodní licencí Creative Commons Attribution 4.0 .
Autoři, kteří publikují v tomto časopise, souhlasí s následujícími body:- Autoři si ponechávají copyright a garantují časopisu právo prvního publikování, přitom je práce zároveň licencována pod Creative Commons Attribution licencí, která umožňuje ostatním sdílet tuto práci s tím, že přiznají jejího autora a první publikování v tomto časopisu.
- Autoři mohou vstupovat do dalších samostatných smluvních dohod pro neexkluzivní šíření práce ve verzi, ve které byla publikována v časopise (například publikovat ji v knize), avšak s tím, že přiznají její první publikování v tomto časopisu.
- Autorům je dovoleno a doporučováno, aby zpřístupnili svou práci online (například na svých webových stránkách) před a v průběhu redakčního řízení jejich příspěvku, protože takový postup může vést k produktivním výměnám názorů a také dřívější a vyšší citovanosti publikované práce (Viz Efekt otevřeného přístupu).
